Report z workshopu Yoroi Nicolase

Yoroi Nicolas nepatří k riggerům, jejichž jméno se v českých luzích a hájích skloňuje na každém kroku a jeho chystanou návštěvu Brna jsem zaregistrovala jako příjemné zpestření, ale od jeho workshopů jsem nečekala, že by nějak významně zasáhly a ovlivnily můj vztah k vázání – i vypsané propozice naznačovaly, že víkend pod taktovkou francouzského lektora bude milý a nenáročný.

Z omylu mě vyvedl už páteční workshop závěsné bondáže věnovaný jedné z nejlehčích figur – bočnímu závěsu. Měla jsem za to, že tato poloha vyučovaná na lekcích závěsů pro začátečníky je krásná, poměrně snadná a pohodlná a s omezeným množstvím možností a variací. Nicolas začal pozvolna s nenáročnou ukázkou, ale v průběhu večera se z lehkého bočního závěsu stala přehlídka půvabných figur v pestré paletě obtížnosti a se širokou škálou využití – a to pouze za použití jednoduchého vázání. Překvapila mě lehkost a samozřejmost Nicolasova způsobu vázání, jeho pohyby byly nenucené a úsporné – skoro by se mohlo zdát, že kolem modelky prošel s provazem visícím z kapsy na půl žerdi a po dvou mrknutích oka modelka visela hlavou dolů v jednom z nejpůsobivějších bočních závěsů, jaký jsem kdy viděla.

Páteční workshop nastavil laťku hodně vysoko, ale s ohledem na vypsaná víkendová témata jsem nečekala žádná další překvapení. Opět jsem se hluboce zmýlila. Nicolas kombinuje znalosti získané studiem Aikada, kinbaku i masáží do jedinečného stylu neverbální komunikace mezi partnery. Po celý víkend dbal na to, aby vázající pracovali dobře především se svým vlastním tělem, trpělivě opravoval a vysvětloval jednoduché zásady plynulého vázání s použitím co nejmenší fyzické síly a jen tak mimochodem trousil velmi zajímavé poznámky o filozofii a podstatě japonské bondáže.

I jeho samotné vázání se velmi liší od shibari, jak ho známe u nás. Poprvé jsem viděla vázat člověka, který sice dbá na bezpečnost a estetiku, ale tyto dva prvky hrají v jeho stylu jen vedlejší roli a aniž by se zatěžoval myšlenkami na to, jak jeho vázání vypadá a jaký budí svým vystupováním dojem, plně se soustředí na emoce a energii proudící mezi ním a jeho modelkou. Právě tato odlišnost od filozofie většiny evropských riggerů dělá z Nicolase lektora, který si právem zaslouží větší pozornost.

Yoroi Nicolas ale sám o sobě klame tělem. Zarostlý blonďatý Francouz s orlím nosem a francouzskou angličtinou připomíná spíše Obelixe za mladých let, než japonského bakushiho, jeho způsob konverzace, držení těla i mhouření očí ve vás snadno vzbudí pocit, že jen před malou chvíli dorazil ze Saint Tropez. Jeho znalosti ze světa bojových umění, ze světa masáží i provazů jsou neoddiskutovatelné, ale snadno si jej člověk může splést s chytrým, ale zcela neškodným chlapíkem, který by ani mouše neublížil. Návštěvníci Shibari Night s jeho performancí ale na vlastní oči mohli vidět, že první pohled i první dojem často klamou. Sobotní vystoupení se Sarurou bylo velmi působivé – Nicolas vázal elegantně, ale nekompromisně, temnou atmosféru dokreslovala ponurá hudba a skelný pohled modelky byl mírně znepokojivý. V jeho stylu vázání byl cítit vliv starých japonských mistrů a bylo velmi inspirativní a osvěžující sledovat něco, co se tak radikálně vymyká většině středoevropských shibari show.

Při ohlédnutí za uplynulým víkendem ve společnosti Yoroi Nicolase a jeho modelky Saruri se neubráním pocitu, jak moc jsem podcenila jeho přínos pro českou shibari scénu. Nedá se říci, že by přímo mě osobně převrátil pohled na svět, ale velmi mě obohatil a ukázal mi doposud zatím neobjevený směr, který bych ráda v budoucnu rozvíjela. Spojení Evropana a tradičního japonského umění tak, jak ho běžně nevídáme, ve mně vzbudilo zvědavost a v mnoha směrech mi otevřel oči. Některá vázání, která v průběhu víkendu vyučoval, nebyla úplně vhodná pro začátečníky, ale myslím, že všechno, co jsme se od něj za víkend dozvěděli, padlo na úrodnou půdu a že nezáleží na úrovni vzdělání jednotlivých účastníků, ale že si z jeho workshopu něco odnesli všichni a že to, co s námi Nicolas sdílel, nám pomůže při formování našeho osobního vztahu k vázání a provazům. Upřímně doufám, že se v budoucnu znovu naskytne příležitost se jeho workshopu zúčastnit a troufám si tvrdit, že i kdyby se mi vypsaná témata zdála jako odpočinková, tak jejich obsah ani přínos nebudu podceňovat.

Závěrem bych velmi ráda poděkovala Soptíkovi za organizaci této akce, velmi si jeho práce vážím a cením. Děkuji.

Autor: Edna


Označeno v Články Označeno s: ,

Nejbližší akce

Zasílání pozvánek